Verse 1
Po z Emi asmušilé pustině jel st G arý honec krav,
den t Emi emný byl a ševelil dech v G ětru v stéblech trav,
tu h Emi onec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát,
když z r C ozervaných oblaků viděl st Emi ádo krav se hnát.
Chorus
[:Ji G pijaej, jip Emi ijajou, t C o přízrak Ami y táhno Emi u tmou.:]
Verse 2
Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé
a na bocích mu plápolaly cejchy řeřavé,
oblohou se neslo jeho kopyt dunění
a za ním jeli honci až k smrti znavení.
Chorus
Jipijaej...
Verse 3
Ti muži byli zsinalí a kalný měli zrak
a marně stádo stíhali, jak mračno stíhá mrak,
proudy potu máčely jim tvář i košili
a oblohou se nesl jejich jekot kvílivý.
Chorus
Jipijaej...
Verse 4
Tu jeden honec zastavil a pravil:"Pozor dej,
svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej,
bys' nemusel pak po smrti se věky věků štvát
a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát."
Chorus
Jipijaej... 2x