Verse 1
Já byl C kluk a málo jsem znal,
bylo mi pět když někdo mi vzal
kuličku Dmi zářivě duho G7 vou
s kterou jsem si C hrál.
A tehdy poprvé svět se pustý zdál,
myslel jsem, že žít už nebudu dál,
měl jsem ji moc rád, ale jak se zdá
přežil jsem ten žal.
Chorus
Od té doby C vím, že mě čeká F víc
takových G dnů, kdy musím si Ami říct
tvař se jako F nic a netrap se už Dmi víc,
jdi klidně G spát.
Život buď jak C buď je vždy plný F ztrát,
ztrácíš G to, co nejvíc máš Ami rád a
nebudeš C sám, dokud dovedeš G víc dávat
nežli C brát.
Verse 2
A to se ví, že pak jsem ztrácel a žil,
však každým novým dnem jsem bohatší byl,
o to co jsem ztratil a co jsem měl rád,
co jsem snil.
Možná, že i ty milá patříš tam
ke všem ztrátám, jež teď počítám,
kdybych tě snad měl trochu méně rád,
tak tě neztratím.